Věčně zelený Kišiněv

Věčně zelený Kišiněv

Hlavní a největší město Moldavska, Kišiněv, se rozkládá v centrální části země, na obou březích řeky Byk. Kdo by čekal, že jde o hlučnou a uspěchanou metropoli plnou betonu, je na omylu. Kišiněv je poklidné město s příjemným venkovským charakterem a je dokonce jedním z nejzelenějších měst v Evropě.

Moldavský Řím

Kišiněv leží asi 160 kilometrů severozápadně od černomořského přístavu Oděsa. Jde o obchodní centrum Moldavska a ekonomicky nejvíce prosperující město v zemi. Přestože je jedním z hlavních průmyslových center státu a dopravních uzlů v regionu, není to na jeho vzhledu patrné. Město obklopuje celkem 7 zalesněných pahorků, proto bývá někdy přezdíván také jako „Řím východu“. Tolik zeleně, která se kolem Kišiněva nachází, nenajdete snad v žádném jiném evropské metropoli. Z průmyslových odvětví vyniká především zpracování tabáku a vína, dále pak potravinářské a textilní obory.

Inspirace pro básníky

Kišiněv byl založen jako klášterní obec v roce 1436 pod názvem Kišnovrzar. Obec se postupně rozrůstala – rostla nejen co do velikosti, ale také na významu. Její rozvoj přerušili až v 17. století tatarští válečníci, kteří na něj podnikali ničivé nájezdy a nenechali doslova kámen na kameni. Město znovu ožilo až po cca 70 letech, kdy se do něj začali vracet jak obyvatelé, tak i kultura a obchodníci. Naštěstí se mu podařilo se z této pohromy zcela vzpamatovat. Na počátku 19. století byl Kišiněv připojen k Rusku a město začalo znovu vzkvétat a rozrůstat se. V tomto období zde pobýval dokonce i významný ruský básník Alexandr Sergejevič Puškin a během svého pobytu napsal několik významných děl.

Foto: Katedrála v Kišiněvu

Hlavní město Besarábie

V roce 1873 se Kišiněv stal metropolí nově vzniklé gubernie, což je vyšší administrativně územní jednotka Ruského impéria, zvané Besarábie. Toto historické území je v současnosti rozděleno mezi Moldávii a Ukrajinu. Ohraničují jej řeky Dněstr, Dunaj, Prut a na jihovýchodě pak Černé moře. Besarábie byla gubernií Ruského impéria v letech 1873 až 1917. Od roku 1918 pak patřila Rumunsku a to do té doby, než byla během druhé světové války v roce 1940 obsazena nejprve nacistickými vojáky a poté sovětskými vojsky. Na konci války byl Kišiněv během bojů s Rudou armádou zcela zpustošen. Po rozpadu Sovětského svazu se ve městě konala řada demonstrací hlásající nezávislost Moldavska. Nakonec se Kišiněv stal hlavním městem tohoto nově vzniklého státu.

Město u nového pramene

Název města Kišiněv (Chișinău) údajně pochází ze starorumunského slova „chișla“ (pramen) a „nouă“ (nový). Město bylo totiž založeno v blízkosti pramene, který se dnes nachází u křižovatky ulic Puškinovy a Albișoara. Rumunský historik Stafan Ciobanu je však toho názoru, že název Chișinău má původ v župě Arad v západním Rumunsku, stejně jako je tomu u města Chisineu-Cris. Tato župa se nachází v blízkosti maďarských hranic a maďarské pojmenování města tak zní Kisjenő. Kisjenő je složeno ze slova „kis“ (malý) a „jenő“ (kmen), město je tedy údajně pojmenováno podle jednoho z celkem sedmi maďarských kmenů, jež přišly do panonské pánve a pojmenovaly zde 21 osad. Zde údajně vznikl současný název města Kišiněv.

Kišiněv, jak jej známe dnes

V dnešní době je Kišiněv hlavním kulturním, vědeckým, průmyslovým a obchodním centrem země. Nabízí také pestrou škálu vzdělávacích institucí a je vyhlášeným univerzitním městem. Žije v něm okolo 750 tisíc obyvatel, ale studenti zdejší univerzity počet obyvatel každoročně zvyšují. Vnitrostátní i mezinárodní letecké spojení zajišťuje kišiněvské letiště Chişinău International Airport, které se nachází asi 10 km východně od centra města. Jde o největší a nejmodernější letiště v Moldavsku.

Foto: vojenský památník v Kišiněvu - Pomník Vítězství

Kišiněv je zajímavý i z turistického hlediska, nachází se v něm řada památek, církevních a historických staveb nebo památníků, muzeí, ale i mnoho moderních budov. Centrem Kišiněva je náměstí Vítězství, na němž stojí katedrála Zrození páně z 19. století s krásnou zvonicí a také několik honosných domů. Celé centrum města si zachovalo vzhled z 19. století. Nejrušnější a nejnavštěvovanější ulicí Kišiněva je třída Štěpána Velikého (bulverdul Ştefan Cel Mare şi Sfânt) protínající centrum města. Na ní najdeme například Moldavský parlament, prezidentský palác, sídlo vlády a další důležité instituce. Nechybí ani Svatá, někdy též Městská brána či Vítězný oblouk.

Zajímavé je také Nádražní náměstí, které je plné moderních administrativních budov a dominuje mu pomník Alexandra Sergejeviče Puškina. Další zajímavou církevní památkou je Mazarakijevský kostel či Kostel svaté Teodory zbožné ze Sihly. Během procházky po centru Kišiněva budete míjet také Národní palác, v němž se pravidelně konají nejrůznější koncerty, Národní divadlo Mihaie Emineska i sochu Štěpána Velikého, u níž se nachází vstup do aleje klasiků, kde jsou k vidění bysty nejvýznamnějších rumunských spisovatelů. Kišiněv je také městem muzeí. Tím nejnavštěvovanějším je Národní archeologické a historické muzeum Kišiněv, ale za prohlídku stojí také Muzeum A. S. Puškina, které vzniklo v domku, v němž Puškin strávil v roce 1820 dva měsíce svého vyhnanství, Národní historické muzeum, nebo Muzeum archeologie a etnografie. Pravděpodobně nejzajímavější moderní stavbou metropole je prosklená budova s názvem Skytower, v níž se nachází obchodní centrum a kanceláře.

Nepřehlédnutelným monumentem v Kišiněvu je také červený Pomník vítězství, který má tvar pěti, hlavněmi o sebe opřených pušek. U pomníku stojí stráž, která hlídá Věčný oheň na památku obránců Kišiněva. Oblíbenými výletním cílem je také kišiněvská botanická a zoologická zahrada či celoročně otevřený cirkus. Rozhodně nevynechejte ani návštěvu květinového trhu, kde se nachází celkem 92 nonstop otevřených obchodů s květinami. Okolí Kišiněva je známé jako vinařská oblast, kde se nachází množství proslulých vinných sklepů. Vína z těchto vinic byla tak vyhlášená, že se ocitala na stolech ruských carů, kteří se nespokojili jen tak s něčím. Svahy v okolí města jsou porostlé vinicemi, o něž pečuje již několikátá generace vinařů.

- jap -

Článek byl zobrazen 21 555 krát.